V průběhu života se setkáváme a na vlastní kůži zažíváme různé druhy vzdělávání. Nejprve se vzděláváme formou povinné školní docházky, na kterou navazují další stupně, později i vzdělávání dospělých. Vzdělávání však může probíhat i nad rámec povinného vzdělávání, jedná se především o rekvalifikační kurzy, univerzitní vzdělávání třetího věku a další kurzy.
Obsah:
Vzdělávání dospělých během celého života
Celoživotní vzdělávání je kontinuální proces, který nás provází téměř během celého života. Jedná se o získávání vědomostí a praktických dovedností. Cesta vzděláním obvykle začíná formálním vzděláváním, které je realizováno ve vzdělávacích institucích – ve školách. Jde o postupně navazující stupně vzdělání, které nejprve končí ukončením základního vzdělání, poté pokračuje získáním výučního listu nebo maturitního vysvědčení a nakonec vede k získání diplomu na vysoké škole.
Jaké jsou stupně formálního vzdělávání?
- základní vzdělání,
- střední vzdělání s výučním listem,
- střední vzdělávání s maturitní zkouškou,
- konzervatoř,
- vyšší odborné vzdělání,
- vysokoškolské vzdělání.
Kdo poskytuje neformální vzdělávání?
Vzdělávání může však probíhat i neformální formou. Neformální vzdělávání poskytují soukromé instituce, neziskové organizace, školy, zaměstnavatelé, atd. Cílem neformálního vzdělávání je nejčastěji potřeba získat nové dovednosti a schopnosti k rozvoji pro nové pracovní uplatnění. Nejčastěji se jedná o jazykové a počítačové kurzy, vzdělávání v rámci základní umělecké školy, rekvalifikační kurzy a školení. Neformální vzdělání však nevede k získání dalšího stupně vzdělání.
Formy vzdělávání
Zákon č. 561/2004 Sb, který upravuje předškolní, základní, střední, vyšší odborné a jiné vzdělávání a hovoří o denní formě vzdělávání jako o jedné z pěti možných forem vzdělávání. Školský zákon upravuje i další formy vzdělávání následovně:
1.) Denní forma vzdělávání
Denní forma vzdělávání je výuka, která probíhá organizovaně a pravidelně každý den v pětidenním vyučovacím týdnu v průběhu školního roku. Nejčastěji se jedná se o vzdělávání žáků a žákyň na základních, středních a vyšších odborných školách.
2.) Dálková forma vzdělávání
Dálková forma vzdělávání je typ vzdělávání, která probíhá formou samostatného studia a je spojená s konzultacemi s vyučujícím, v rozsahu 200 až 220 konzultačních hodin během školního roku. Dálkové studium spočívá tedy převážně v samostatné práci. V případě, že se jedná o dálkové studium na střední škole, tak bývá studium o rok delší než v denním režimu.
3.) Večerní forma vzdělávání
Další možností vzdělávání je večerní forma. Jedná se o vzdělávání, které probíhá dálkově a pravidelně několikrát v týdnu. Rozsah večerní formy vzdělávání je 10 až 18 hodin týdně v průběhu školního roku a probíhá zpravidla v odpoledních a večerních hodinách.
4.) Distanční forma vzdělávání
Distanční formou vzdělávání je dálková forma samostatného studia. Takové studium neprobíhá v učebnách, ale uskutečňuje se převážně prostřednictvím informačních technologií – email, Teams, Skype apod. Studenti však mají možnost individuálních konzultací se svým osobním učitelem. Distanční forma vzdělávání se stala během pandemie koronaviru dominantní formou výuky. Stále ji využívají ženy na mateřské dovolené nebo lidé, kteří již během studia pracují. Délka studia je shodná s délkou v denní formě.
5.) Kombinovaná forma vzdělávání
Kombinovanou formou vzdělávání je dálková forma vzdělávání se střídáním denní a jiné formy vzdělávání, nejčastěji s dálkovou. Denní režim slouží k odborné přípravě a druhá forma slouží k výuce všeobecných a teoretických předmětů.
Zájem o domácí vzdělávání narůstá
Alternativní metodou vzdělávání je domácí vzdělávání. Žáci jsou po většinu doby vyučování doma a jejich učitelé jsou nejčastěji jejich vlastní rodiče nebo jiné pověřené osoby. Domácí vzdělávání schvaluje ředitel školy, kterému se podává žádost spolu s vyjádřením pedagogicko-psychologické poradny. Domácí vzdělavatelé musí prokázat i požadovaný stupeň vzdělání. Pro první stupeň stačí, aby měl rodič či jiná osoba maturitu, pro druhý stupeň je však nutné vysokoškolské vzdělání v jakémkoliv oboru.
Cesta vzděláním obvykle začíná formálním vzděláváním, které je realizováno ve vzdělávacích institucích – ve školách.
Vzdělávání dospělých – jaké jsou možnosti?
Univerzita třetího věku (U3V)
Univerzita třetího věku je vzdělávání na vysokých školách, které je určené pro seniory. Vzdělávání probíhá za symbolický poplatek formou přednášek, které jsou jedno i více semestrové v celkové délce 13 týdnů. Takové vzdělávání probíhá s různým odborným zaměřením. Základním předpokladem takového studia je předávání informací na vysokoškolské úrovni. Cílem studia univerzity třetího věku je osobní rozvoj, nikoli získání vysokoškolského titulu.
Studenti, kteří dokončí U3V získávají osvědčení.
Rekvalifikace
Další možností vzdělávání dospělých je rekvalifikace. Jedná se o získání nové kvalifikace nebo rozšíření stávající kvalifikace. Rekvalifikační kurzy nejčastěji využívají zájemci o nové zaměstnání.
Rekvalifikační kurzy mohou provádět akreditované zařízení, vzdělávací nebo zdravotnické zařízení, které má akreditované vzdělávací programy. Kurzy se dále dělí na:
- placené rekvalifikační kurzy – uchazeč si je hradí sám ze svých prostředků, jsou k dispozici široké veřejnosti,
- zabezpečované rekvalifikační kurzy – kurzy sjednává a hradí úřad práce. Jedná se o kurzy pro uchazeče, kteří jsou vedeni v evidenci úřadu práce. Kurz není povinný a uchazeč nemůže být kvůli jeho neabsolvování vyřazen z evidence úřadu práce. Úřad práce hradí kurzovné i veškeré náklady spojené s rekvalifikací (doprava, ubytování). Náklady ale mohou být vymáhány zpět, pokud účastník kurzu rekvalifikaci nedokončí (mimo vážných důvodů), navíc může být až na půl roku vyřazen z evidence úřadu práce.