Změny v zákoníku práce a následně schválená novela zákoníku práce proběhla 12. 9. 2023. Tato novela nabyla účinnosti od 1. 10. 2023 a některá ustanovení začínají platit až od 1. ledna letošního roku. O jaké změny v zákoníku práce se tedy jedná?
Obsah:
Změny v zákoníku práce od 1. října 2023
Od 1. října 2023 začíná platit několik změn v zákoníku práce a jsou jimi například úprava práce na dálku nebo změny u dohod konaných mimo pracovní poměr. Pojďme se nyní na tyto změny podívat blíže.
1.) Změny v zákoníku práce u DPP a DPČ
Nyní musí zaměstnavatel nově dohodářům představit rozvrh pracovní doby. S takovým rozvrhem musí být dohodáři seznámeni alespoň 3 dny předem. Zaměstnanci, kteří pracuji na dohodu o provedení práce (DPP) nebo dohodu o pracovní činnosti (DPČ) mají nyní právo na příplatky za práci o víkendech a svátcích, za práci ve ztížených pracovních podmínkách a v noci.
Pracovníkům na dohody musí nyní zaměstnavatel poskytnout, v případě potřeby, volno pro ošetření u lékaře, účasti na svatbě nebo pohřbu s tím rozdílem, že mu náhrada odměny nepřísluší. Dohodáři mají také nárok na osobní rozvoj, pokud jej zaměstnavatel poskytuje.
2.) Úprava a změny v zákoníku práce u práce na dálku
V případě práce na dálku, je zaměstnavatel povinen uzavřít se zaměstnancem písemnou dohodu o práci na dálku, kdy nejsou vymezeny žádné podstatné náležitosti této dohody. Dohoda obsahuje místo výkonu práce na dálku i její rozsah a způsob, jakým se určují jednotlivé dny.
Písemnou dohodu o práci na dálku lze rozvázat písemnou dohodou anebo písemně vypovědět z jakéhokoliv důvodu i bez něj, a to s 15denní výpovědní dobou. Tato výpovědní doba běžní ode dne doručení výpovědi.
Ti, zaměstnanci, kteří pracují z domu mají nárok na náhradu nákladů od zaměstnavatele. Tyto náklady hradí zaměstnavatel buď na základě prokázaných nákladů nebo paušálem, který činí 4,32 Kč na hodinu. Pokud není stanoveno poskytování paušální částky, pak se zaměstnanci hradí pouze prokázané náklady. Existuje také nová výjimka, že zaměstnavatel nebude při výkonu práce na dálku hradit náklady nebo jejich část. Tato úmluva musí být taktéž sjednána písemně.
3.) Změny v doručování písemností
V přísnějším režimu doručování písemností zůstávají písemnosti týkající se:
- skončení pracovního poměru nebo dohod konaných mimo pracovní poměr jako je DPP a DPČ s výjimkou dohody o rozvázání pracovního poměru a dohody, kterou se rozvazuje DPP a DPČ.
- Dále se to týká odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance nebo vzdání se tohoto místa,
- a také mzdových a platových výměrů.
Ostatní písemnosti jsou doručovány v režimu občanského zákoníku.
4.) Informační povinnost zaměstnavatelů a možnost uzavírání pracovních smluv elektronicky
Změny v zákoníku práce ukládají zaměstnavatelům sdělovat svým zaměstnancům veškeré podstatné informace. Pokud pracovní smlouva neobsahuje informace o právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru, musí zaměstnavatel informovat zaměstnance písemně.
Pro splnění informační povinnosti je nyní 7 kalendářních dní od vzniku pracovního poměru. Dříve byl 1 měsíc. Pokud dojde ke změně údaje, musí o ní zaměstnavatel informovat zaměstnance písemně, nejpozději v den, kdy změna nabývá účinnosti.
U uzavírání smluv elektronickou formou došlo ke zjednodušení a pracovní smlouvy mohou být nyní uzavírány například pomocí e-mailu. Elektronicky je také možné schvalovat dodatky nebo úpravu smluv. Pokud zaměstnanec souhlasí, může mu být elektronicky zaslaná i výpověď na jeho soukromý e-mail.
Změny v zákoníku práce účinné od 1. ledna 2024
Některé ze změn v zákoníku práce vstoupily v platnost od 1. 1. 2024. Mezi tyto změny patří:
1.) Právo na dovolenou u pracovníků na dohody
Od 1. ledna 2024 vzniká zaměstnancům pracujícím na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr právo na dovolenou. Podmínky jsou prakticky stejné, jako u zaměstnanců, kteří pracují na klasický pracovní poměr. Právo na dovolenou pracovníkům na dohody vzniká, pokud splní 2 podmínky.
První podmínkou je pracovněprávní vztah založený dohodou v daném kalendářním roce, který nepřetržitě trval po dobu alespoň 4 týdnů, tj. 28 kalendářních dnů.
Druhou podmínkou je, že zaměstnanec, který pracuje na základě dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, odpracoval pro účely dovolené alespoň 4násobek týdenní pracovní doby, tj. 80 hodin.
2.) Změna v pravidlech u nepřetržitého odpočinku v týdnu
U novely týkající se týdenního odpočinku jde o změny, které přispívají k jeho řádnému čerpání. Zaměstnavatel je povinen poskytnout v rámci týdne zaměstnanci staršímu 18 let nepřetržitý odpočinek v trvání alespoň 24 hodin spolu s nepřetržitým denním odpočinkem, na který musí bezprostředně navazovat.
S každou směnou i prací přesčas je spojený nepřetržitý denní odpočinek v rámci 24 hodin po sobě jdoucích, i kdyby měla poté následovat týdenní doba odpočinku. U mladistvých zaměstnanců je zaměstnavatel povinen poskytnout nepřetržitý týdenní odpočinek v trvání alespoň 48 hodin.
Zdrojem k článku byl web MPSV.