Od 1. ledna 2024 nastala změna v zákoníku práce, která se týká lidi pracujících na dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti. Tito zaměstnanci si nyní nově mohou požádat o dovolenou. Změna se tak dotkne nejen dohodářů, ale i samotných zaměstnavatelů.
Obsah:
Nárok na dovolenou pro dohodáře
Aby si mohli lidé pracující na DPP (dohodu o provedení práce) nebo DPČ (dohodu o pracovní činnosti) zažádat o dovolenou, musí splnit určité podmínky. Nárok na dovolenou pro dohodáře vzniká za předpokladu, že trvání dohody překročí minimálně 28 pracovních dní a zároveň dohodář odpracoval alespoň 80 hodin. Do těchto 80 hodin se započítávají i hodiny pracovního volna z důvodu překážky zaměstnance. Pokud si zaměstnanec na dohodu dovolenou nevybere, zaměstnavatel je povinen mu ji po skončení roku proplatit.
Výpočet dovolené pro dohodáře
Důležitým aspektem, podle kterého se stanovuje nárok na dovolenou je týdenní pracovní doba. U pracovníků na dohodu se využívá takzvaná fiktivní hodnota 20 hodin týdně, i když reálná pracovní doba může být odlišná. Při 4týdenní výměře za odpracování každých 20 hodin vzniká dohodáři právo na 1/52 z 80 hodin. To je cca 1,5 hodiny dovolené. To znamená, že pokud dohodář odpracuje alespoň 20 hodin, má nárok na den a půl volna. Právo na dovolenou zaměstnanci tedy nevzniká, pokud nebyla dohoda uzavřena a práce tak netrvala alespoň 28 dní, nadto ani neodpracoval alespoň 80 hodin.
Dovolená pro dohodáře a její vliv na zaměstnavatele
Novela zákoníku práce přináší několik různých dopadů na samotné zaměstnavatele. Ti se musí nyní popasovat s pracovníky na dohody a případně vymyslet jiné způsoby spolupráce.
Zvláště v některých odvětvích je nyní práce na dohodu nemyslitelná. S jakými dopady se tedy mohou zaměstnavatelé potkat?
1.) Zvýšení nákladů
Dovolená pro dohodáře jde ruku v ruce se zvyšováním nákladů na jednotlivé zaměstnance. Výhoda DPP a DPČ, kdy měli zaměstnavatele pracovní sílu, kterou platili pouze za vykonanou práci, je ta tam. Vzhledem k nutnosti proplácení dovolené se zaměstnavatelům zvyšují náklady a někteří, jak je psáno výše, si takové zvýšení nemohou dovolit.
Někoho může napadnout uzavírat smlouvy pouze na dobu 27 dní, nicméně vzhledem k možným kontrolám se toto silně nedoporučuje.
2.) Kontrola odpracovaných hodin
Vzhledem k povinnosti proplácení dovolené, je zaměstnavatel nyní nucen ještě bedlivěji kontrolovat odpracované hodiny, aby nebyl pracovník na vybírání nebo proplacení dovolené ošizen.
3.) Zvýšení administrativní zátěže
Nastavení dovolené, proplácení dovolené, kontrola odpracovaných hodin. To vše vede k aktualizacím v interním systému a následně také ke zvýšení administrativní zátěže.
4.) Nejistota zaměstnání
Jelikož si některé společnosti nemohou dovolit takové zvýšení nákladů, jsou zaměstnanci, kteří využívali spolupráci v rámci dohod, ohroženi. Mohou buď zvolit jinou formu spolupráce s danou firmou, pokud se obě strany dohodnou anebo, v tom horším případě, o práci přijdou. Některé firmy stále nenabízejí možnost zkrácených úvazků a práce na dohody byla jedinou možnou formou.
I přesto, že pro zaměstnavatele znamená novela zákoníku práce administrativní zátěž a zvýšení nákladů, pro pracovníky na dohodu jde o podstatné přilepšení. A i kdyby zaměstnanci odmítli řádnou dovolenou vybrat nebo si ji nechat proplatit, nesmí zaměstnavatel takové jednání tolerovat. Dovolená dohodářům od 1. ledna 2024 jednoduše přísluší a jaké to bude mít dopady do budoucna ukáže jen čas.