Již několik let pracujete na jedné pracovní pozici ve stejné firmě. V myšlenkách stále vzpomínáte na to, jak jste o toto místo bojovali a přáli si pozici získat. Sami sebe přesvědčujete, že máte to, co jste si vždycky přáli, přece si nebudete stěžovat. Věříte tomu, že syndrom vyhoření je pojem, který se vás netýká.
Zakazujete si stěžovat, pokaždé, když vás přepadají myšlenky, že byste provedli změnu, začínáte se bát.
Vidíte se ve výše uvedeném? Bojíte se a zakazujete si negativní emoce nebo dokonce popíráte, že by vás mohly ovlivňovat i v osobním životě? Cítíte se vyčerpaní a bez chuti do života? Možná je právě teď načase, postavit se okolnostem čelem.
Obsah:
Co je syndrom vyhoření?
Syndrom vyhoření je stav vyčerpání ve všech ohledech. Jedná se o vyprahnutí emoční, fyzické i duševní. Můžete se s ním potýkat, pokud se cítíte přetížení, emocionálně vyčerpaní a fyzicky vás znavuje plnit přicházející požadavky. Postupně cítíte stále větší stres, který vás okrádá o motivaci, začínáte ztrácet zájem o to, co vás předtím bavilo.
Vyhoření má na svědomí snížení produktivity a vy jste zaplaveni pocitem, kdy nemáte na nic energii ani chuť. S tím přichází další emoční projevy, jako je pocit bezmoci, rozhořčení a cynismu. V tomto stavu můžete dojít do bodu, kdy pro vás už nic nebude mít smysl. Na tyto pocity je potřeba brát zřetel a dávat si pozor, mohou totiž ovlivnit celkový well-being. To znamená, že se negativní dopady vyhoření dostávají do všech oblastí vašeho života. Ať už se jedná o váš domov, rodinné a milostné vztahy či společenský život. Začínáte pociťovat ve všech ohledech to stejné, jako tomu bylo z počátku během pracovních povinností.
Vyhoření může mimo jiné zapříčinit i změny ve vašem těle. Začnete být náchylnější k nemocem, například nachlazení nebo chřipka. Negativní dopady syndromu vyhoření se dostávají do skutečně všech oblastí vašeho života a je tedy důležité vyhoření neprodleně řešit.
Well-being
Well-being je souhrn všech aspektů, které se nám v životě dějí. V závislosti na těchto aspektech pak můžeme měřit kvalitu našeho života a to, zda je jeho úroveň vysoká nebo nízká. V případě negativních dopadů na náš život je náš well-being na nízké úrovni a cítíme se převážně špatně. Když máme převážně pozitivní dopady a aspekty, je náš well-being na vysoké úrovni.
Well-being tedy zahrnuje jak naše vztahy, tak i finance, práci, zdraví nebo například společnost ve které se pohybujeme. A tyto oblasti se vzájemně ovlivňují.
Syndrom vyhoření – příznaky
Pokud vnímáte, že už dlouhou dobu čelíte stresu a začínáte se cítit vyčerpaně a frustrovaně, dejte si pozor na nejběžnější příznaky, které syndrom vyhoření doprovází.
- častý pocit únavy a vyčerpání
- pocity bezmoci nebo poražení
- pocit celkové osamělosti (připadá vám, že jste na všechno na světě sami)
- negativní pohled až cynismus
- pochybnosti o sobě samém
- prokrastinace, odkládání úkolů
- pocity přetížení (např. to, že se máte postarat o rodinu vám přijde jako nadlidský úkol)
- zvýšený krevní tlak
- opakované bolesti hlavy
Nezapomínejte na to, že vyhoření je postupný proces. Pokud se vám občas stane, že se vám nechce vstávat z postele, nebo se cítíte vyčerpaní, nemusíte se ihned bát. Na pozoru se mějte až tehdy, cítíte-li se tak většinu času. Z toho vyplývá, že se nestáváte vyhořelými přes noc. O výše uvedených bodech přemýšlejte jako o varovných znameních, že něco není v pořádku a je třeba to řešit. Stres neignorujte, ale omezte, co nejvíce je to možné, abyste předešli skutečnému vyhoření.
Proč syndrom vyhoření vzniká?
V některých zaměstnáních je míra stresu vyšší než v jiných. Stejně tak je otázkou, jak stres zvládáte korigovat. Pokud stres zvládáte dobře a umíte s ním pracovat, nemusíte tyto symptomy vůbec pociťovat. Stejně tak jsou někteří jedinci náchylnější než jiní. Syndrom vyhoření bývá způsoben nejen stresující prací, k vyhoření může vést i špatná životospráva nebo to, jaký máte životní styl.
Syndrom vyhoření může mít na svědomí několik faktorů se kterými se můžete v zaměstnání setkat:
1.) Nedostatek komunikace
Jedním z nich je nedostatek komunikace a podpory ze strany vedení. Tam, kde chybí kvalitní a pravidelná zpětná vazba, může docházet k syndromu vyhoření. Podpora manažera totiž působí jako nárazník proti stresu.
2.) Nepřiměřené zatížení
Dalším faktorem je nepřiměřené zatížení, kdy máte pocit, že je pracovní náplň na jednoho člověka nezvladatelná. Pokud tomu tak skutečně je, tak i ti největší pracanti se budou cítit beznadějně a nebudou vědět, jak z kolotoče povinností ven. Tento pocit přetížení může velmi rychle vést k syndromu vyhoření.
3.) Nedostatek jasnosti
V případě, že pracujete v chaotickém prostředí, kde je na vás vyvíjen neustálý nátlak, jste také snadným terčem pro syndrom vyhoření. Pokud nemáte jasno v tom, co máte dělat, jaká jsou očekávání zaměstnavatele a jaké jsou vaše cíle, můžete se začít rychle cítit vyčerpaní.
Tip! Zažijte změnu a naučte se něco nového. Opusťte svou rutinu a zaměřte pozornost na své vzdělávání, které vám může otevřít další dveře na vaší kariérní cestě!
Jaká je ochrana proti syndromu vyhoření?
Zde se opět dostáváme k pojmu well-being, kdy je potřeba, abyste o to své pečovali ve všech ohledech.
V případě zaměstnavatele je dobré, aby společnost investovala do zdravějšího pracovního prostředí. S tím mohou pomoci specialisté z oblasti lidských zdrojů. S nimi také můžete jako zaměstnanci probrat problémy, které nechcete otevírat před svým nadřízeným. Nezapomínejte také na work-life balance a pracujte s tímto pojmem tak, aby byl skutečností a nejen atraktivním benefitem, který vypadá dobře v inzerátu.
Flexibilní pracovní doba může zaměstnancům pomoci ve zvládání osobních záležitostí spolu s pracovními úkoly. Díky tomu, že vložíte ve své zaměstnance důvěru a dáte jim svobodu volby, budete zase o krok napřed při prevenci syndromu vyhoření. Stejně je tak tomu s možností práce z domu. V mnoha společnostech je práce z domova již běžným jevem. Pokud se v té vaší zatím o práci z domova ani nemluví, zamyslete se i nad touto změnou, kterou můžete přispět ke zvýšení well-being svých zaměstnanců.
Z pohledu zaměstnance, může být užitečné, když si vymezíte jasné hranice. Které úkoly se ještě rozhodnete přijmout a které už nikoli. Vysvětlete svému manažerovi, proč úkoly odmítáte, nebojte se mu říct, že pociťujete nátlak a nemáte na svou práci dostatek času. Je také dobré ujasnit si svou strategii, která vám pomůže zvládat stres. Pečujte o sebe, ať už se jedná o zdravou stravu, pohyb nebo kvalitní spánek. Všechny tyto věci vám pomohou snížit účinky stresu z práce.
Závěrem
Pokud na sobě pozorujete některé z příznaků vyhoření, neotálejte. Promluvte si s člověkem ke kterému máte důvěru. V některých případech bude nutné dát si od práce delší pauzu, případně změnit svůj obor zájmu úplně. v případě delší kariérní pauzy se můžete na svůj stav podívat s odstupem, ujasnit si, kam chcete dále směřovat. Díky tomu, že se začnete starat sami o sebe a pečovat o své zdraví, můžete se syndromem vyhoření úspěšně bojovat a do budoucna mu i předejít.